V letadle vedle sebe sedí dva Arabové a jeden Žid.
Arabové sedí u okna a Žid u uličky. Protože očekává dlouhý let, sundá si Žid boty a pěkně se uvelebí. Najednou se začne zvedat Arab u okénka a říká:
“Asi si skočím pro džus.”
Žid na to: “V pohodě, já vám pro ten džus dojdu.”
Zatímco je pryč, Arab vezme jeho pravou botu a pořádně mu do ní naplive.
Když se Žid vrátí, tak ten druhý Arab najednou říká:
“Hm, ten džus vypadá dobře. Asi si dám taky jeden.”
A Žid se opět nabídne, že mu pro pití dojde. Zatímco je pryč, druhý Arab vstane a naplive mu do levé boty. Žid se vrátí, dá Arabovi džus a pak všichni sedí a užívají si let. Před přistáním Žid vklouzne do bot a hned je mu jasné, co se stalo.
Naštvaně se obrátí na Araby:
“Proč? Proč to, prosím vás, musí být? Jak dlouho to ještě bude trvat? Ty boje mezi našimi národy, ta nenávist, ten odpor, to plivání do bot a chcaní do pití?”
Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.